Luhačovice podle zakladatele Luhače nebo podle luhů?
Existuje několik verzí o tom, jak vznikl název pro město Luhačovice. První je taková, že se odvodil od jména zakladatele rodu, tedy Luhač a proto Luhačovice. A druhá verze hovoří o tom, že Luhačovice byly pojmenovány podle toho, že v okolí Horní Olšany ne nacházely luhy.
První zmínky o tomto kraji jsou již ze 7. a 8. stolení. Nejstarší písemná dokumentace o Luhačovicích je z roku 1412. Avšak osídleno bylo toto území podle nejstarší historické zmínky již v roce 1140.
První bublavý pramen, dnes Amandka
První zde objevený pramen měl název „Bublavý“, jelikož vyvěral na povrch hlasitým bubláním, ale koncem 18. Století byl přejmenován na Amandka, podle křestního jména šlechtice Amanda Serenyiho.
Vicentka podle hraběte Vicenta Serenyiho
Další z pramenů byl upraven kolem roku 1860, původní název byl „hlavní“, nyní tento pramen známe jako Vincentka a byl pojmenován podle hraběte Vincenta Serenyiho. Jelikož se rozneslo, že prameny mají léčivé účinky, začali se u nich objevovat první hosté. V tomto období zde však ještě pro hosty nebyla možnost ubytování, stravování a nebyla zde žádná léčebná zařízení.
Rozmach zažily Luhačovice až v 18. Století. Začaly stavební práce kolem pramenů, stavěly se lázeňské domy s možností ubytování pro hosty. V roce 1795 byla postavena kaplička sv. Alžběty. Kaple stojí dodnes je nejstarší stavbou lázní. V polovině 19. století měly lázně 10 pojmenovaných domů s 83 pokoji, dvě kuchyňská zařízení a dvě náměstí – Hlavní a Josefské. V roce 1895 zaznamenaly lázně do té doby největší počet hostů.
Akciová společnost už od roku 1902
Na konci 19. století hrozil Luhačovicím úpadek a proto se v roce 1902 staly lázně akciovou společností. Byla vybudována železniční trať Újezdec u Luhačovic – Luhačovice. Do Luhačovic začaly jezdit přímé vozy z Prahy, Brna a Olomouce. Značným přínosem v kulturním životě byl rok 1908, kdy zde bylo postaveno divadlo. V roce 1922 byla v blízkosti nádraží dokončena stavba obecního úřadu a měšťanské školy.
Slavní architekti: Jurkovič, Fuchs, Holzl, Kubovi
O to jak dnes lázně vypadají, se výrazně zasloužili architekti Dušan Jurkovič (Jurkovičuv dům, Chaloupka, Jestřábí a Vodoléčebný ústav), Bohuslav Fuchs (Bílá čtvrť), J. L. Holzl (hotel Arco dnes lázeňský dům Morava) a bratři Kubovi (sokolovna).
V polovině 20. století se začínají lázně opět rozrůstat a je zde vybudována Velká kolonáda, na kterou navazuje hala Vincentka a Malá kolonáda s poliklinikou. K Luhačovicím neodmyslitelně patří upravené parky, sochy a fontány. Nejznámější fontána se nazývá „Bruselská“ (naproti Domu Bedřicha Smetany) a vytvořil ji Jan Kavan. Bruselská se jí říká proto, že byla převezena za světové výstavy EXPO 58 v Bruselu. Součástí kruhového objezdu je nejnovější fontána, která byla vybudována v roce 2000.
Přehrada: původně protipovodňová, dnes aktivní dovolená
K lákadlům patří v Luhačovicích také přehrada. Její výstavba začala v roce 1912, ale kvůli vypuknutí 1. sv. války byla přerušena a pokračovalo se v roce 1921. Úplně dokončena byla v roce 1928, kdy byla také napuštěna. Původně byla přehrada vybudována za účelem ochrany proti povodním, ale dnes slouží také ke koupání. Naposledy byla přehrada zrekonstruována za účelem čištění proti sinicím v roce 2011 a napuštěna a uvedena do provozu v roce 2012. Okolí přehrady je ideální pro aktivní dovolenou, pěší turistiku, cykloturistiku, in-line bruslení, rybaření, relax a další zábavu. Od přehrady vede krásná upravená stezka přímo k lázeňské kolonádě.
